Truck & Business » Aktuální číslo » Truck & business 4 / 2021 » Protektorování jako přirozená součást zelené ekonomiky
Zbytečné papírování a administrativní zátěž, problémy s vývozní činností a přepravou, různá legislativní omezení a nařízení… Stručně řečeno, namísto podpory metody s významnou přidanou hodnotou pro společnost je protektorování i v době „Green Dealu“ spíše opomíjenou součástí životního cyklu pneumatik.
Kostra, kterou lze obnovit, má vysokou ekonomickou hodnotu a měla by být považována za cennou surovinu, nelze ji považovat za odpad. Teprve v okamžiku, kdy kvalifikovaný inspektor vyhodnotí kostru jako nevhodnou k protektorování, stane se odpadem a měla by být využita v souladu s evropskou a národní legislativou pro nakládání s odpady.
Je v zájmu společnosti, aby političtí představitelé zabývající se tvorbou právních předpisů řešili problematiku kvalifikace ojeté pneumatiky pro zajištění kontinuity využití její „nespotřebované“ hodnoty. Prodloužení životnosti pneumatiky je příspěvkem oboru k udržitelné společnosti.
Proces protektorování je velmi šetrný k životnímu prostředí. Běhoun (dezén) se opotřebovává rychleji než kostra, kterou lze dále používat. S ohledem na bezpečnost silničního provozu a technologické požadavky protektorování musí kostra splňovat řadu kvalitativních požadavků. Právě hodnocení kvality koster je jednou z největších výzev v oblasti protektorování. Kvalita původní kostry určuje kvalitu protektorovaných pneumatik. Provozní parametry protektoru na kvalitní kostře jsou srovnatelné s novou pneumatikou.
Kontrola kostry a výrobní postupy
Vizuální kontrolou lze zjistit stáří pneumatiky, vady způsobené nesprávným použitím, např. deformace bočnic způsobené jízdou na podhuštěné pneumatice, a dále mechanické poškození – průrazy, mechanické a tepelné poškození patky atd. Nicméně ani vizuální kontrola, ani tlaková zkouška nezjistí skryté vady v konstrukci pneumatiky – separace jednotlivých vrstev nebo poškození patních lan. K odhalení skrytých vad se využívají přístroje pracující na principu ultrazvuku a nově též s využitím elektronické shearografické kamery. Vlastní výroba probíhá jedním ze dvou základních postupů. U tzv. studených protektorů se vulkanizované běhounové pásy (nebo též kroužky) nanášejí na odrásaný běhoun, následně dochází k vulkanizaci spojovací gumy v autoklávu. U teplého protektorování se na odrásaný běhoun nanese běhounová směs a následně vulkanizuje v lisu za vysoké teploty.
Přínosy protektorování
Jsou protektorované pneumatiky stejně dobré jako nové pneumatiky? Odpověď zní ANO, současně jsou mnohem efektivnější a šetrnější k životnímu prostředí.
Na výrobu nové pneumatiky pro nákladní automobil se spotřebuje cca 100 litrů ropy a 69 kg jiných materiálů. Na obnovu protektorováním se pro stejnou pneumatiku spotřebuje cca 30 litrů ropy a 15 kg jiných materiálů.
Konstrukce a technologie výroby nových pneumatik všech významných výrobců zaručuje možnost tyto pneumatiky opakovaně obnovovat. V Evropě používá protektory polovina dopravců, v USA 2/3 dopravců. Nevyužívání protektorů znamená zřeknutí se možnosti snižování provozních nákladů. Protektory jsou rovněž optimálním řešením pro prostředky hromadné přepravy osob – autobusy.
Ing. Vladimír Skoupil, Sdružení výrobců protektorů ČR
5. května 1323/9
140 00 Praha 4
Tel.: +420 261 221 953
Tel.: +420 241 409 318
Fax: +420 241 403 333
E-mail: info@truck-business.cz