Můžete porovnat české dálnice se zahraničími?

Prvním pohledem na položenou otázku vidíme rozdíl ve stavu a budování dálničních sítí v zahraničí a u nás. Vidíme rozvoj dálničních sítí a jejich zatížení dopravou např. v Německu, v Nizozemí, ale i v Rakousku a v dalších státech Evropy. Česká republika je především státem s vysokou intenzitou dopravy, jsme země s výrazným tranzitním provozem a s dálniční sítí kde je v postupné rekonstrukci nejstarší dálnice D 1 spolu s nedostavěnými úseky dalších dálnic na kterých se částečně pracuje a výrazně se na nich omezuje provoz. S tím souvisí i výrazně snížená plynulost provozu a zvýšený tlak na pozornost a soustředění řidičů na změny, které mají značný vliv na jeho bezpečnost. Výrazným problémem je také výstavba jednotlivých úseků nových dálnic, které jsou ohrožovány i dalšími možnými sesuvy nestabilní půdy. Ty jsou příčinou často nevhodných projektů dálničních tras z dřívějšího období. V zahraničních dálničních stavbách se tyto problémy zpravidla nevyskytují a zejména nejsou ohrožovány nekvalitními dodavatelskými výsledky, týkající se zejména úrovní jízdních povrchů.

Co je u nás nejčastější příčinou vážných dopravních nehod na dálnicích?

Zde je nutno vnímat několik rovin příčin dálničních nehod. Jde především o překračování nejvyšší dovolené rychlosti, a to jak u osobních vozidel, tak i u nákladní dopravy. Tyto přestupky se přímo váží na povětrnostní podmínky v daných úsecích, na bezpečný pohyb obou těchto druhů vozidel, dále na uložení a upevnění nákladů a jejich přetěžování a na výraznou změnu jízdních vlastností u nákladních („dodávkových“) vozidel do 3,5 t. V dalších příčinách lze uvést u řidičů překračování časové délky řízení vozidel, nedodržování bezpečného odstupu mezi vozidly i vliv alkoholu a zakázaných návykových látek. Nutno však připomenout i srozumitelnost dopravního značení, a to jak vodorovného i svislého a vliv (jak již bylo uvedeno) i zpomalování a výrazného omezování plynulosti provozu při pracovních úpravách (kde dopravní nehodovost narůstá). Platí zde však i vliv tranzitního provozu, tedy řidičů a vozidel ostatních tranzitujích zemí (tedy neznalost vnitrostátního dálničního prostředí).

Co by se mělo u nás v prvé řadě změnit?

V našem dálničním provozu je myslím nejdůležitější urychlené zajištění dostatku parkovacích míst na našich dálnicích pro bezpečné odstavení nákladních vozidel pro zajištění plnění zákonné doby pro přestávky v řízení vozidla. Tento nedostatek je pro naše dálnice typický a je jednou z příčin, vedoucí k neplnění dohody AETR řidiči vozidel, a tím i k páchání těchto dopravních přestupků. Taktéž jsou nezbytné prostory umožňující policii provádět silniční kontroly technické způsobilosti vozidel v bezpečném prostředí.