FACTORING: ALTERNATIVA FINANCOVÁNÍ AUTOPARKŮ (ukázka z příštího čísla)

Pokud se mluví o rozvoji sektoru malých a středních podniků jako o jednom ze základních kamenů rozvoje tuzemské ekonomiky, neměli by být opomenuti ani čeští dopravci. Právě v oboru dopravy je podíl malých a středních podnikatelů na celkovém výkonu...

Pokud se mluví o rozvoji sektoru malých a středních podniků jako o jednom ze základních kamenů rozvoje tuzemské ekonomiky, neměli by být opomenuti ani čeští dopravci. Právě v oboru dopravy je podíl malých a středních podnikatelů na celkovém výkonu odvětví velmi výrazný. A stejně jako v jiných odvětvích je i zde jedním z nejvýznamnějších faktorů růstu přístup ke kapitálu.

Největší nákladovou položku představuje pořízení vozového parku. Pro malého, zejména začínajícího dopravce, který má v mnoha případech i možnost zajímavých přepravních kontraktů, je pořízení či rozšiřování vozového parku první překážkou.
Nejrozšířenějším zdrojem financování těchto investičních potřeb je finanční leasing. Předmět leasingu, v tomto případě například nákladní automobil, zůstává v majetku leasingové společnosti, nicméně dopravce ho volně užívá a po splacení leasingových splátek přechází do jeho majetku.

Jinou variantu řešení problému představuje bankovní úvěr. Ve srovnání s leasingem podnikatel dopravní prostředek vlastní, zpravidla však musí na tomto majetku zřídit zástavu ve prospěch banky. Na rozdíl od leasingové společnosti může banka požadovat další zajištění, například zástavou jiných dopravních prostředků, technologií či nemovitostí.

Cenové srovnání obou variant není jednoduché. Nejvýznamnější složkou celkových nákladů je totiž vstupní cena dopravního prostředku, která může být rozdílná podle použitého způsobu financování. Pokud je porovnávána celková nákladovost, je třeba vzít v potaz i náročnost na potřebu vlastního kapitálu. Ať už se jedná o akontaci v případě leasingu, podílu úvěru na financování nákupu či zastavení jiného majetku, vždy jde o vázání vlastního kapitálu. A ten pak může zoufale chybět například pro financování provozních potřeb.

Alternativa jménem factoring
Současný trend neustálého prodlužování lhůt splatnosti faktur a tudíž i toku hotovosti z poskytnutých přepravních služeb vytváří u dopravců další tlak na potřebu kapitálu. Přepravci, kteří sami musí čekat na platby za své zboží 60 až 90 dnů, se snaží tyto platební podmínky přenést na dopravce. Pak sami nepotřebují žádné další finanční zdroje a mohou faktury za dopravu platit až po obdržení platby za přepravované zboží. Na druhé straně dodavatelé pohonných hmot, pneumatik a jiného materiálu nejsou s platbami svých faktur ochotni tak dlouho čekat, zpravidla trvají na velmi krátkých platebních podmínkách. Tím se zvyšuje dopravci potřeba kapitálu na krytí stále rostoucích obchodních pohledávek. A nemá-li vlastní zdroje, musí sehnat tento kapitál jinde.

Jednou z možností může být factoring. Obdobně jako u leasingu nejde v jeho případě o půjčení peněz od finanční instituce. Naopak, dopravce pohledávku, která mu vzniká poskytnutím dopravních služeb, „prodává“ specializované factoringové společnosti. Ta mu potřebné finanční prostředky (70 až 80 procent fakturované hodnoty) zaplatí hned, zbytek po stržení své odměny doplatí po zaplacení odběratelem, tj. přepravcem. (...)

Celý článek si přečtěte v Truck & Business 2 / 2006