Situace očima dopravců 3

Ing. Martin Mašín Transport Manager M+L LOGISTIK s.r.o. Jinočany

Jak všichni víme, silniční autodoprava a logistika je služba, a z toho vyplývá, že je závislá na kondici ostatních odvětví ekonomiky, jako je průmysl nebo potravinářství. A kondice u těchto odvětví v EU není dobrá.

Ekonomika EU je postavená na jedné straně na ekonomicky vyspělejších státech, vyrábějících hotové produkty s vysokou přidanou hodnotou, a na druhé straně na státech sloužících jako dodavatelé součástí. Díky tomu vznikl segment dopravy a logistiky postavený na systému just in time, který dal možnost vzniku velkému množství dopravních a logistických firem. Česká republika je zatím v tomto systému dodavatelem součástí.

Je vidět, že kvůli dražším energiím a dalším vlivům vyplývající z politiky green deal není ekonomika EU v globálním světě konkurenceschopná a o její výrobky přestává být zájem. Potom tedy není ani potřeba udržovat tolik transportních toků. Dochází k tomu, že odběratelé dopravních a logistických služeb začnou přinejmenším tlačit na cenu, pokud úplně tuto službu nepřestanou využívat. Dopravci potom hledají možnosti, jak přežít. A snaží se je hledat v úspoře nákladů nebo v orientování se jinam.

Úspory se hledají těžko, jelikož v podstatě dopravci mají náklady závislé na ceně přepravní techniky, ceně PHM a samozřejmě ceně práce. Přepravní technika zlevňuje velice pomalu a vůbec nekopíruje vývoj trhu, zaměstnanci chtějí naopak přidat a cena PHM se dá ustát pouze s naftovou doložkou.

Přesunout se jinam jde dost těžko, protože v ČR se tolik firem neuživí a v přepravních cenách na východ nejsme už vůbec konkurenceschopní. Akorát se tím zvyšuje tlak na cenu na dopravce věnující se tuzemským přepravám a dostává ho to do výše popsaných problémů. To všechno znamená, že jedině společnost, která je více diverzifikovaná, má šanci pokračovat s nějakým udržitelným ekonomickým výhledem.

Výhled do roku 2024 není vůbec optimistický, a to kvůli např. bezprecedentnímu nárůstu mýta v DE a dalším eko poplatkům, které budou muset dopravci promítnout do svých cen. Otázkou je, jestli se té vyspělejší Evropě ještě bude vyplácet součásti dovážet, nebo si je vyrábět doma. V nejhorším případě, a to se už děje, finální výrobu přesunout kompletně jinam.

Ilustrační foto