Kdo nese odpovědnost?

Jakou odpovědnost má poskytovatel expresních, kurýrních a balíčkových služeb ? Na dálnicích a silnicích se velmi často setkáváme u nákladních automobilů – a to nejrůznější velikosti – s logy expresních, kurýrních a balíčkových služeb…...

Jakou odpovědnost má poskytovatel expresních, kurýrních a balíčkových služeb ?


Na dálnicích a silnicích se velmi často setkáváme u nákladních automobilů – a to nejrůznější velikosti – s logy expresních, kurýrních a balíčkových služeb… Potkáváme tahače se skříňovými návěsy se znaky společností jako jsou TNT nebo DHL, setkáváme se s menšími náklaďáky a dodávkami nejen těchto renomovaných firem, mezi námi kličkují i kurýři s brašnami.

Současná, překotně se rozvíjející společnost a ekonomika jsou do značné míry charakteristické snahou o co možná nejrychlejší výměnu zboží a informací. Dnes je přitom všeobecně známo, že nejvýznamnějším zbožím jsou informace. Čas jsou peníze a ty dnes znamenají skoro všechno…
Nejsou to však jen informace, které je třeba co nejrychleji a přitom co nejefektivněji doručit od odesílatele k příjemci. Považujeme proto za zcela normální svěřit svoji zásilku - balíček, dopis apod. - „někomu“, kdo nám tuto službu poskytne… Kurýrní služba, expresní nebo balíčková služba… O koho ale vlastně jde ? Za co a jak odpovídá ? A teď již trochu odborněji: Je to dopravce nebo zasílatel ?

Kdo realizuje služby
Budou-li výše uvedenými subjekty nadnárodní firmy (TNT, UPS, DHL apod.), pak tyto mohou vystupovat jako dopravci. Tzn., že v takovém případě jde o provozovatele - dopravy či vozidel - může jít zároveň i o vlastníky dopravních prostředků, ale může jít jen o jejich nájemce. Jde o producenty, ale i realizátory dopravních služeb na trhu (tzn. o prodejce dopravních či přepravních služeb). Vždy se tak jedná o subjekty realizující vlastní přemísťovací činnost v prostoru a v čase.
Méně často - ale přece jen (přichází to v úvahu zejména ve vnitrostátní přepravě) - se můžeme setkat s tím, že tyto firmy budou ale vystupovat jako zasílatel (speditér) - tzn. jako subjekt, který svým jménem na účet přepravce - a tudíž i v jeho zájmu - obstarává (zajišťuje) pro jeho potřeby přepravu zboží. Postavení zasílatele na trhu přepravními službami však zásadně vychází z postavení komisionáře přepravních služeb. Připomeňme, že zasílatel obstarává přepravní služby pro příkazce (tj. svého zákazníka) de facto dvěma způsoby. Buď zprostředkuje nákup přepravních nebo dopravních služeb u dalších subjektů - z nichž jsou samo sebou nejdůležitějšími dopravci. Zasílatel ale může příkazci (zákazníkovi – tj. přepravci) přepravu uskutečnit i sám - tj. prodá mu své dopravní služby (tj. nikoliv dopravní služby zasílatelem zajištěného dopravce) - tehdy se jedná o zasílatele uplatňujícího tzv. právo vlastního vstupu. Tzn., že tehdy zasílatel rovněž provozuje (může tedy i vlastnit) dopravní prostředky. Nejčastěji se jedná o vlastní vstup v oblasti kamionové dopravy, kdy zasílatel uskutečňuje přepravu vlastními kamiony - nicméně může provozovat i nákladní letadla. A to často bývá právě případ nadnárodních (globální) expresních služeb. Podtrhněme, že v případě tzv. vlastního vstupu se zasílatel stává zároveň i dopravcem – proto také uzavírá s přepravcem (zde pak odesílatelem) zároveň i dopravní smlouvu.

Celý článek si přečtěte v T&B 2 / 2007