Novinky z Evropského parlamentu

Dnešní příspěvek nás provede křížem krážem po dnešních evropských silnicích a dálnicích, zavede nás na jednání Evropského parlamentu a k Evropskému soudnímu dvoru. Proti podvodům s digitálními tachografy V polovině ledna přijala Evropská...

Dnešní příspěvek nás provede křížem krážem po dnešních evropských silnicích a dálnicích, zavede nás na jednání Evropského parlamentu a k Evropskému soudnímu dvoru.

Proti podvodům s digitálními tachografy
V polovině ledna přijala Evropská komise dvě opatření proti zneužívání tachografického systému, užívaného k záznamu dob řízení a odpočinku řidičů z povolání.

1. Komise přijala změnu ve Směrnici 2006/22/EC, jež pojednává o prosazování a kontrole sociálních pravidel v silniční dopravě. Zejména tato Směrnice požaduje, aby digitálními tachografy byla vybavena nákladní vozidla a autobusy, jež spadají do rozsahu platnosti Pravidel o dobách řízení (Drivers´ Hours rules) a jsou poprvé uvedeny do provozu po 1. květnu 2006. Nicméně pro některá lehká vozidla (tříd M1 a N1) nebylo možno technicky instalovat tato zařízení tak, aby splňovala všechny požadované funkční a bezpečnostní požadavky. Nový dodatek opravuje tento nedostatek. Žádá členské státy, aby vyvinuly jednoúčelové zařízení a software, které umožní používat pro tato lehká vozidla jednoúčelový, typově schválený adaptér.

2. Komise dále přijala doporučení ke stanovení vodítek pro národní úřady při kontrolách vozidel a záznamových zařízení, ať již v provozu, v zařízeních dopravců či v opravnách.
Podle Komise tato opatření výrazně zlepší metody a postupy kontrolních úřadů při zjišťování podvodného užívání tachografických systémů a jeho předcházení tak, aby nezbytná zdržení dopravců a řidičů dodržujících předpisy byla zcela minimální.

Pro vyšší podíl biopaliv
Průmyslový výbor Evropského parlamentu schválil zvýšení podílu pohonných hmot z obnovitelných zdrojů na 10 procent do roku 2020. Čtyři procenta paliv se však musejí závazně získat přes elektrické a hybridní pohony jakož i přes nová biopaliva. V úvahu přichází zejména dřevní odpad. Agropaliva mohou být schválena jen tehdy, když ve srovnání s dnešním stavem emisí půjde o snížení C02 alespoň o 45 procent. Nejméně 40 procent má jít ze zdrojů, jež nekonkurují výrobě potravin a krmiv. Evropská komise je zavázána připravit do roku 2014 revizi daných cílů.

Nizozemské mýtné
Jako první evropská země hodlá Nizozemí zavést kamionové mýtné v závislosti na kilometrech a emisích. Před koncem minulého roku začaly praktické testy – jak oznámila Petrouschka Weretherová, odpovědná projektová manažerka na nizozemském ministerstvu dopravy Evropskému parlamentu (EP). Řekla m.j. „Podstatné pro přijetí systému je, že se nebude platit více, ale jinak“. Přístroje pro individuální vybavení vozidel by se měly poskytovat zdarma. Pokud by tento model, podpořený satelitní technikou, přinesl úspěch, mohl by mít celoevropský vzorový charakter. Do roku 2020 se mají cestou mýtného snížit emise CO2 o 19 procent a zatížení jemnými nespalitelnými částicemi o 21 procent. Hlavním cílem je snížení kongescí o 58 procent a účelové vázání příjmu pro infrastruktury.

Emisní standard Euro 6
Na svém posledním loňském zasedání schválil Evropský parlament nařízení EU k zavedení emisního standardu Euro 6 pro motory nákladních automobilů. Na základě mezních limitů, platných od roku 2013, má se emise nespalitelných částí snížit o 66 procent, kysličníku uhličitého o 70 procent a kysličníku dusíku o 80 procent. S Radou ministrů dopravy dosáhl EP již předem shodného stanoviska.

Cramer chce mýtné na všech komunikacích
Mýtné by se mělo vybírat v Evropě na celé silniční infrastruktuře. Tento požadavek vznesl nedávno v Evropském parlamentu dopravně – politický mluvčí Strany zelených Michael Cramer. Uvítal také rozhodnutí německé Spolkové rady o zvýšení mýtného v SRN. Je přesvědčen, že silnější orientace sazeb mýtného na mise škodlivin povede ke zlepšení ekologické bilance vozových parků.

Brusel by měl stáhnout návrh směrnice o Eurovinětě
Žádal o to evropský spediční svaz Clecat v rámci vystoupení jeho prezidenta Jean – Claude Delena před dopravním výborem EP. Nová verze musí totiž podle něj zahrnout všechny dopravní obory. Se současným návrhem nesplní Evropská komise své zadání vytvořit solidní základ pro zápočet externích nákladů. Nový návrh by měl být postaven na analýze vztahu náklady/užitek a studii současných poplatkových systémů. Současný návrh je uspěchaný a jednostranně zatěžuje silniční dopravu s velkými vozidly. Delen k nedostatečné alternativě řekl: „Spolehlivosti a kvality nelze dosáhnout cenovou politikou“. Odpovídající zvýšení dopravních nákladů o odhadovaných 15 procent by celkové ekonomice uškodilo. Přitom návrh, diskutovaný v Radě ministrů a v EP nedává žádoucí záruku o účelovém propojení příjmu z mýtného pro dopravní infrastrukturu a snižování externí zátěže z dopravy. S tím souhlasí generální sekretář Evropské intermodální asociace (EIA) K. Ebeling. Ten se vyslovil pro závazné zvýšení mýtného pro všechna nákladní auta od 3,5 t.

Soudní žaloba vůči třem členským zemím
Evropská komise pohání k Evropskému soudnímu dvoru Portugalsko, Řecko a Velkou Británii za neuplatnění právních předpisů v silniční nákladní dopravě. Portugalsko a Řecko nepřevedly do národního práva směrnici o výchově řidičů z povolání. Ta předpisuje základní kvalifikaci a další pravidelnou výchovu. Spojené Království toto neučinilo v případě pracovně–právních záležitostí (směrnice 2006/22/ES). Zde se musejí kontroly dob řízení a odpočinku zvýšit z jednoho na dvě procenta a od roku 2010 na tři procenta z počtu odpracovaných dní. Dále se předepisuje ročně šest společných kontrol s úřady různých členských zemí EU a zřízení systému pro elektronickou výměnu dat.

Řízení proti Slovinsku
S ohledem na diskriminační zacházení s příležitostnými uživateli slovinských zpoplatněných silnic zahájila Evropská komise řízení vůči Slovinsku za porušení dohod o Evropském společenství. Od léta m. r. je v zemi zavedena pro vozidla o celkové povolené hmotnosti do 3,5 tun včetně výlučně roční a pololetní silniční známka za cenu 55 resp. 35 €. Zde spatřuje Komise zejména znevýhodnění cizinců, kteří používají ve Slovinsku dálnice a dálkové silnice jen příležitostně. Úřad EU požaduje zejména pro tranzitní dopravu poplatek ve vztahu k době použití komunikací, jako například desetidenní vignetu. Pokud země stížnosti Komise nevyhoví, hrozí ji žaloba u Evropského soudního dvora. Podle práva EU jsou každá diskriminace a nerovné zacházení podle národnosti zakázány. Pro nákladní vozidla nad 3,5 tuny dále platí starý systém mýtného, na jehož základě se musí platit silniční poplatek v závislosti na ujeté vzdálenosti u stanic mýtného.